A teraz vom povjym o jednym džadkovi, jako sel na jarmak zajonce předavač. Doma mjal duzo zajonco̲v, no aľe korun doma ňebylo, tak še vybral na jarmak zajonce předač. V stajni povybjyral tjy najvjynkse, dal ik do vorka, vlozyl do ruksaka i vybral še esce za čmy do mjasta, coby nacas přisel a co by ši dobrý pľac vybral.
Ke přisel na pľac, vybral zajonce z ruksaka i s vorkem na žym polozyl. A hned še zacon dřič co mu garlo starcylo. Ľudže, kupče zajonce. Carne, bjale, syčke dobře vyhovane. Uz go zacyno trohe i v garľe od teľego dřeča boľeč, ke še při ňim stavjyl jeden kupec. Zeby ši o̲n od džadka jednego zajonca kupjyl, aľe ľen pod jednom podmjynkom.
Džadek mu gvaří. Povjydz svoje podmjynke. I kupec povedžal, zeby kčal vidžeć zajonca jak vjy go̲ňič. Dobře, gvaři džadek kupcovi. Aľe i ja mom jedne podmjynke. Zjednajme še keľo das jak zajonc vjy go̲ňič, teľo das. Kupec hytro obecal 4 gracaře. Džadek povedžal. Daj mi na zavdávek dva grajcaře. Kupec vyplačyl 2 grajcaře, čapľi ši do dloňi jako ze syčko v pořondku.
Džadek vybral zajonca z vorka i pyta še kupca cy isto kce tego zajonca vidžeč go̲ňič. Kupec povedžal ze hej. To šče meľi vidžeč, co še na jarmaku zacyno robič. Carny zajonc zacon go̲ňič ľudžom pomjyndzy nogi. Baby narobjyly teľo křiku, aňi co by še cošik strasnego zacyno robić. Ľudže zacyňi učekač. Jedňi za zajoncem, drudzy ňevedžeľi co še robí i učekaľi za ňimi. Ľen džadek zostal na svojim pľacu svoje zajonce vartovač. Bo on vedžal přeco ľudže učekajo a tak strašňe še dřo. Zajoncovi še nako̲ňec podařylo skovač pod klačiki, co byly naukladane v jednyj oboře. A kupec ke vidžal na jakego sykovnego hlopa natrafjyl, zacon od haňby i on učekač. Aľe myšľim ši, ze o̲n še, jako ten zajonc, pod klačiki isto ňeskoval.
Z archívu Anny Jurčiovej (1937)