Kje bylo poľyvane, šostre bapka přičisla kozuhem. – Ka še skryč, ka še skryč? – Ľygaj ku ofcom! – Přičisla jo bjalym kozuhem. No i ofca ľezy. No i ňenajdo, ňenajdo za tego pana, ňeegzistuje, ňenajdo. A Jožo Papjež, dy us vjedžal, ze ja vypovjym sytko pravde. – Kupjem či takje vjeľkje čokolade, povjydz ka je? – Ja ľen ukazala paľcem. E, krutki, ke džvigľi kozuh, aľek mjala. Garki frcaly po bľahak, co jo kčeľi poľyfkom obľač, co še vařyla, vřonca.

Rozprávala Ľ. Hubjaková, narodená r. 1934 v Suchej Hore, zapísala Martina Gazdíková