Jako hyčič čerta - Ako chytiť čerta

 

Ľudže gvařyľi, ze ke še zveceřylo, ze us tak hodžyľi kvicency popot Ogrody, ze us ľen tak kviceľi či čerči. No a ze to take jako ko̲ňe. No a ze še daľi hyčič na zgřebne ňitke, abo na porvo̲zek zgřebny z gjači. To še upřendlo s tyk klako̲f, to pjyrse – co še ľyn, to je zgřebne, to pjyrse a to druge to je pacešne, to us take gladse a to třeče to ľyn. To pacešne bylo i na plahte, hočkomu gjače zrobjyľi. Ke byl jeden hlop to mjal esce pacešne gjače a ke us bylo vjyncyj hlopo̲f to meľi tjy zgřebne. To us aj ke phy zrely, to še us netřa bylo skrobač, len zarusač. F tym byly take ošči – tjy paždžyře. To džubalo, a to ňebyly čeple gjače. I ze jakišik go lapjyl na te zgřebne ňitke. Aľe to ze ňimjaly tjy ko̲ňe spodňyj zuhvy. I ke go přisykoval, to cale noc vožyl gno̲j na ňim. Te pjyrse hrpke gnoja přezegnal křizem. No a tjy ostatňe us ňe. Sytek gno̲j vyvjus. Rano ze go us mjal sytek doma, ľen te jeden ňe co přezegnal.

Rozprávala V. Bugajová, narodená r. 1924 v Hladovke, zapísala Martina Gazdíková