Baby vjynkšinom nošyly gorsety v ňedžeľe, f švjynta. V robotny džyň še nehodžylo taki paradny. F plo̲tňanym odžyňu še hodžylo, hlopi to nošyľi, plo̲tňane portki abo i pacešne i z gřebne gjaty. To us neskořyj še zacyno tak paradňe vysyvač. A tys, kto byl bogatsy, to mjal paradňyjse odžyňe.Syla še kosuľa, to byla DŽurkovana vysyfka abo šito še vysyvalo. A byla i majketka s krutsymi renkavami. Gorset byl vysyvany na aksamjyče, aľebo byl gibetovy. Vysyval še ňičami a to us ňeskořyj še tak paradžylo pačo̲reckami. U spotku gorseta še přisyvaly kaľytki. Vysyval še dževjyndžo̲l, to go volaľi i pastyrski hľyb, i poty koce lapki, ro̲žicki. Aj ine kvjatki. Sukňa byla gibetova – gibetka, a taka najpjykňyjsa, to byla korunova. A poty byly sukňe s farbeľiny. Nošyly še v po̲šče i v advjenče. Pod sukňe sly spo̲dňiki, i dva, i tři. Bo ke ľalo, to ňebylo parazoľi, aľe še přeřucyla sukňa na glove a spo̲dňik naviyrh. A taka dluga kosuľa, to byl nadolek. Do gorseta sla snurka, go̲raľe. V žime še oblo̲cyl serdak. Vydate baby nošyly smatki: šafo̲lki, gibetove smatki, deľinki. Nošyla še i odžyvacka. Obuče to byly krpce, kapce, sukňane kapce, hočfto ši to povysyval. Esce še nošyly papuče.
Portki hlopi nošyľi plo̲tňane. Ke byl jeden, no to mjal tjy portki pacešne. No jag ig bylo vjync, no to i zgřebne. Aľe plo̲tno bylo dobre, bo pjylo pot. Plo̲tňane gjaty še obuvaly pot sukňaki bo tjy strašne zrely. Na sukňaki še vysyvaly křesiva, kosuľa byla bjala, poty še us i vysyvala. Serdak byl bez renkavo̲f, hočfteren byl i vysyvany. Na glove nošyli kaňaky s puhacem i pjorkem. Pjo̲rko bylo z orla abo z jaštromba, aľe to nošyľi parobcy. To go daľi paropkovi dolu ftedy, ke še zeňyl, ke mloduši daľi dolu vjonek. Nošyľi cuski. To byl taki dlugi kabat. No co esce, šykyrke to volome čupaska. Krpce i opašik byľi vybijane. Baby še cesaly na cube, nošyly jeden varkoc, aľebo dva. Vydate nošyly smatki na glovak.

Rozprávala V. Bugajová, narodená r. 1924 v Hladovke a doplnila K. Brnušáková, narodená r. 1912 v Hladovke, zapísala Martina Gazdíková