Cygan zabjyl cyganke mlotkem a ľudže jo pohovaľi na Dolumošču. No a ta Hana Šikorcykova, čotka Scyptova, Kozerka aj ftošik esce, Kovaľcykuľa posly na Dolumošče na trave, tam zbjyraly. No a posly na smyntyř no a potym grobe zacyny skakač. Cygan more, vyskoč hore, dom či groš – a skakaly a drely še. A ze potym s tyj budy, no co to po smyntyřak byly take dřev̲jane butki. Ze jakegošik žv̲jyřa v̲idžaly a ze mu taki ogyň s papuľe sel. Ze še tak přisly drency dudomu a us v̲jyncyj ňebyly pročivič cygance, skakač po grobe. Naľe sytke to vidžaly. A tego cygana džedžina dohovala. Dohovaľi go šmeršči. Dy mu i nasa bapka, gvařyla, nošyľi ješ. To tak kazdy džyň mu jeden zaňo̲s. Po cygance zostalo džecko, no to hodžylo z dom do domu. A ze še ľen teľo drelo, no bo bylo hore, a tys jake kto mjal mľyko, no to umrelo u Guľcyka.

Rozprávala V. Bugajová, narodená r. 1924 v Hladovke, zapísala Martina Gazdíková