Dřyj to u nas ňebylo teľo vjyrho̲f, břysko̲f tak jako teras. Aňi haň tego Stavjanca ňebylo. Tam byľi ľen lonki, tag gvařyla bapkina mač. No a na tyk lonkak byly ľen takje mňyjse hopki, ňebylo třeba hamovač koľesa, kje šľi gazdove dolu z vozami. Mjyndzy tymi vjyrskami še zhodžyľi kazdy rok střigi. Ony tam cale noc bosořyly, dokyľ kohuty nezašpjyvaly. No i stalo še ze raz jeden Glodovjan sel ňeskoro v nocy z jarmaku i zablondžyl. I jako sel, ucul jakišik huk i hytro zastal. Kčal še oglošič no ogromňe še přeľonk i gvaři ši – ej ja ši racyj hviľecke pockom a ja uvidžim kto mi to vľeže do dro̲gi. I jako še obžyra dookola na sytke strony, přislo mu na rozum dže do̲sel. Stuľyl še do travy, coby go ňik nevidžal. Dobře cul gvare střigo̲f. Ľenze to tak cudňe gvařyli, ňe jako ľudže z džedžiny. To jako keby še koty zysly a mrafcaly – teľo še drely. Střigi še vadžyly o to, ktera postavi najvynksy vjyrh. F tym jedna zvřescala, ze ňeg ik rozsondži glodofski hlop co še tu skoval, kteryj vjyrh jest najvjynksy. Hudacysko hlopa střigi ulapjyly, džerzaly za garlo a dušyly go.
Kazaly mu gvařić kteren vjyrh jest najvjynksy. Ten us ňevladal a ľen tak slabo povedžal tyj najbľisyj, ze ľen ten jyj bedže najvjynksy. I ona mu povedžala – No mas scenšče zeš tak povedžal. – Ta střiga by go byla docysta zmarňyla. Aľe f ten cas skocyla na ňego druga střiga, vlosy mu targala a drela še takim předživnym glosem. No na scenšče v Glodo̲fce zašpjyval kohut i tjy zle baby posly prec. Glodovjan přisel do džedžiny taki dobity jako keby go zbjyľi džešik na veseľu, abo na muzyce. Doma še go pytaľi dže byl. Sycy še mu šmjaľi, ňeveřyľi mu kje im opovadal co še mu přitrafjylo. Aľe ten hlop gvařyl tak – Nešmjyjče še, bo ja vom gvařim ze do roka tam bedže veľki vjyrh stač. Jedna střiga go postav̲i. – A tak aj bylo. džyň po džyň hopňak na lonce rosno̲l, rosno̲l. A ot ľata do žimy us byl taki veľki co še šňego hlopcyska na sonkak spuscaľi. A na Jana us stal na lonce strmy břyzek. Glodovjaňe go volajo Stavjaňec, a to přeto bo go střigi stavjaly.

Rozprávala V. Bugajová, narodená r. 1924 v Hladovke, zapísala Martina Gazdíková